There are no translations available.

Zjevení Panny Marie v Lurdech

Zjevení Panny Marie v Lurdech pro Bernadettu Soubirousovou začala zcela nenápadně ve čtvrtek 11. února 1858 a probíhala po dobu 14 dnů. Pak byla ještě čtyři ojedinělá zjevení. Připomeňme si alespoň stručně charakteristiky některých dnů.

11. února 1858: Bernadetta jde na roští se svými kamarádkami na předměstí Lurd k řece Gavě. Před jeskyní u řeky slyší šumění listí a v horní části otvoru jeskyně uviděla nádhernou dívku s růžencem, která se na ni přívětivě usmívala. Bernadetta se ulekla nádherného zjevení, ale současně též pocítila touhu modlit se růženec.

Po modlitbě růžence vzácná dívka Bernadettu pokynutím hlavy a úsměvem pozdravila a zmizela. Zpráva o tomto zjevení se velmi rychle rozšířila, ale byla přijata s nedůvěrou i v rodině, takže Bernardetta směla znovu odejít k jeskyni až třetí den.

14. února 1858: Panna Maria požádala Bernadettu, aby přicházela na toto místo po dobu 14 dnů. Závěrem jí řekla: ”Nemohu slíbit, že vás udělám šťastnou na tomto světě, ale na onom.”

Mnoho lidí nevěřilo v pravost zjevení, ale ze zvědavosti přicházejí a vidí, že Bernadetta prožívá zvláštní stavy, které by sama nedovedla inscenovat.

21. února 1858: Přišlo mnoho lidí, rovněž i lékaři. Na konci zjevení se Panna Maria dívala smutně do dálky a Bernadettě řekla: ”Modlete se za ubohé hříšníky!” Od tohoto dne zasahuje státní moc.

23. února 1858: Extáze trvala asi hodinu. Bernadetta se modlila a dělala kající úkony: lezla po kolenou, líbala zem a klaněla se.

24. února 1858: Přišlo mnoho lidí. Bernadetta se modlila před Pannou Marií a dělala kající úkony. Její tvář byla proměněná, což udivovalo všechny přítomné. Naslouchala tajemným slovům Panny Marie a na konci zjevení se obrátila k přítomným a za neustávajícího pláče a vzlykání třikrát opakovala slova Panny Marie: POKÁNÍ! POKÁNÍ! POKÁNÍ!

25. února 1858: Panna Maria vyzývá Bernadettu, aby se umyla a napila z pramene. Ta jde nejprve k řece a k potoku, ale Paní ji vrací. Bernadetta je bezradná, zírá na Paní u jeskyně, která dodává: “Jděte, pojezte byliny, které tam najdete”.

Bernadetta se rozhlíží po jeskyni až objeví hrst trávy. Leze tam, trhá a jí rostliny. Potom začíná oběma rukama rýt a hrabat v zemi až narazí na bahnité dno. A když vyteklo trochu špinavé vody, ovlaží si rty a omývá čelo a tvář. Pak polyká travnaté sousto, ale žaludek to odmítá a začíná zvracet. Všichni i její matka jsou šokováni tímto divadlem a její blátem zmazanou tváří, protože neznají souvislosti. Mnozí se posmívají a domnívají se, že nemůže jít o nebeské zjevení.

26. února 1858: Lidé jsou překvapeni, že z nového pramene vytéká vydatný proud vody.

27. února 1858: Přišlo mnoho lidí a Panna Maria požaduje, aby Bernadetta vyřídila kněžím, že žádá na tomto místě postavení kaple.

4. března 1858: Poslední den z požadovaných návštěv Bernadetty na tomto místě. Přišlo mnoho lidí, kteří předpokládali, že dojde k zázraku, ale k tomu nedošlo. Lidé jsou zklamáni.

25. března 1858: Večer před tímto dnem cítila Bernadetta vnitřní výzvy, aby šla příštího dne k jeskyni. Panna Maria přišla a Bernadetta na přání pana faráře ji pokorně poprosila, aby jí řekla své jméno.

Panna Maria se stále usmívala a po chvíli rozepjala ruce a milým hlasem řekla: ”Jsem Neposkvrněné početí”. Bernadetta těmto slovům vůbec nerozuměla, stále si je opakovala, aby je do setkání s panem farářem nezapomněla. Ten je šokován, neboť vidí naprostou jednotu s nedávno vyhlášeným dogmatem o Neposkvrněném početí Matky Boží.

Bernadetta po zjeveních žije prostým životem, trpí různými nemocemi a pociťuje, že má odejít do kláštera, k čemuž dochází 3. července 1866. Dále žije v klášteře v Neversu, kde 16. dubna 1879 umírá, ve věku 35 roků. 25 let po smrti, dne 20. září 1908, bylo její tělo vyzvednuto z hrobu a nalezeno zcela neporušené. Potom bylo uloženo do prosklené rakve a dodnes je vystaveno v kapli v Neversu.

Dne 14. června 1925 byla Bernadetta prohlášena za blahoslavenou a 8. prosince 1933 byla prohlášena za svatou.

Od počátku zjevení Panny Marie v Lurdech až po dnešní dobu došlo v souvislosti s těmito zjeveními k mnoha obrácením a zázračným uzdravením.

Církevně uznaná zjevení v Lurdech patří k nejvýznamnějším mariánským zjevením. Ústřední myšlenkou těchto zjevení je pokání. Sama Bernadetta přinášela zejména v klášteře velké oběti za záchranu hříšníků, čímž prohloubila svou lásku k Bohu k heroickým výšinám.

Kéž i nám poutníkům přicházejícím na tato místa je vtisknuta touha po obrácení a přinášení obětí za obrácení světa.

Zjevení Panny Marie v Lurdech pro Bernadettu Soubirousovou začala zcela nenápadně ve čtvrtek 11. února 1858 a probíhala po dobu 14 dnů. Pak byla ještě čtyři ojedinělá zjevení. Připomeňme si alespoň stručně charakteristiky některých dnů.

11. února 1858: Bernadetta jde na roští se svými kamarádkami na předměstí Lurd k řece Gavě. Před jeskyní u řeky slyší šumění listí a v horní části otvoru jeskyně uviděla nádhernou dívku s růžencem, která se na ni přívětivě usmívala. Bernadetta se ulekla nádherného zjevení, ale současně též pocítila touhu modlit se růženec.

Po modlitbě růžence vzácná dívka Bernadettu pokynutím hlavy a úsměvem pozdravila a zmizela. Zpráva o tomto zjevení se velmi rychle rozšířila, ale byla přijata s nedůvěrou i v rodině, takže Bernardetta směla znovu odejít k jeskyni až třetí den.

14. února 1858: Panna Maria požádala Bernadettu, aby přicházela na toto místo po dobu 14 dnů. Závěrem jí řekla: ”Nemohu slíbit, že vás udělám šťastnou na tomto světě, ale na onom.”

Mnoho lidí nevěřilo v pravost zjevení, ale ze zvědavosti přicházejí a vidí, že Bernadetta prožívá zvláštní stavy, které by sama nedovedla inscenovat.

21. února 1858: Přišlo mnoho lidí, rovněž i lékaři. Na konci zjevení se Panna Maria dívala smutně do dálky a Bernadettě řekla: ”Modlete se za ubohé hříšníky!” Od tohoto dne zasahuje státní moc.

23. února 1858: Extáze trvala asi hodinu. Bernadetta se modlila a dělala kající úkony: lezla po kolenou, líbala zem a klaněla se.

24. února 1858: Přišlo mnoho lidí. Bernadetta se modlila před Pannou Marií a dělala kající úkony. Její tvář byla proměněná, což udivovalo všechny přítomné. Naslouchala tajemným slovům Panny Marie a na konci zjevení se obrátila k přítomným a za neustávajícího pláče a vzlykání třikrát opakovala slova Panny Marie: POKÁNÍ! POKÁNÍ! POKÁNÍ!

25. února 1858: Panna Maria vyzývá Bernadettu, aby se umyla a napila z pramene. Ta jde nejprve k řece a k potoku, ale Paní ji vrací. Bernadetta je bezradná, zírá na Paní u jeskyně, která dodává: “Jděte, pojezte byliny, které tam najdete”.

Bernadetta se rozhlíží po jeskyni až objeví hrst trávy. Leze tam, trhá a jí rostliny. Potom začíná oběma rukama rýt a hrabat v zemi až narazí na bahnité dno. A když vyteklo trochu špinavé vody, ovlaží si rty a omývá čelo a tvář. Pak polyká travnaté sousto, ale žaludek to odmítá a začíná zvracet. Všichni i její matka jsou šokováni tímto divadlem a její blátem zmazanou tváří, protože neznají souvislosti. Mnozí se posmívají a domnívají se, že nemůže jít o nebeské zjevení.

26. února 1858: Lidé jsou překvapeni, že z nového pramene vytéká vydatný proud vody.

27. února 1858: Přišlo mnoho lidí a Panna Maria požaduje, aby Bernadetta vyřídila kněžím, že žádá na tomto místě postavení kaple.

4. března 1858: Poslední den z požadovaných návštěv Bernadetty na tomto místě. Přišlo mnoho lidí, kteří předpokládali, že dojde k zázraku, ale k tomu nedošlo. Lidé jsou zklamáni.

25. března 1858: Večer před tímto dnem cítila Bernadetta vnitřní výzvy, aby šla příštího dne k jeskyni. Panna Maria přišla a Bernadetta na přání pana faráře ji pokorně poprosila, aby jí řekla své jméno.

Panna Maria se stále usmívala a po chvíli rozepjala ruce a milým hlasem řekla: ”Jsem Neposkvrněné početí”. Bernadetta těmto slovům vůbec nerozuměla, stále si je opakovala, aby je do setkání s panem farářem nezapomněla. Ten je šokován, neboť vidí naprostou jednotu s nedávno vyhlášeným dogmatem o Neposkvrněném početí Matky Boží.

Bernadetta po zjeveních žije prostým životem, trpí různými nemocemi a pociťuje, že má odejít do kláštera, k čemuž dochází 3. července 1866. Dále žije v klášteře v Neversu, kde 16. dubna 1879 umírá, ve věku 35 roků. 25 let po smrti, dne 20. září 1908, bylo její tělo vyzvednuto z hrobu a nalezeno zcela neporušené. Potom bylo uloženo do prosklené rakve a dodnes je vystaveno v kapli v Neversu.

Dne 14. června 1925 byla Bernadetta prohlášena za blahoslavenou a 8. prosince 1933 byla prohlášena za svatou.

Od počátku zjevení Panny Marie v Lurdech až po dnešní dobu došlo v souvislosti s těmito zjeveními k mnoha obrácením a zázračným uzdravením.

Církevně uznaná zjevení v Lurdech patří k nejvýznamnějším mariánským zjevením. Ústřední myšlenkou těchto zjevení je pokání. Sama Bernadetta přinášela zejména v klášteře velké oběti za záchranu hříšníků, čímž prohloubila svou lásku k Bohu k heroickým výšinám.

Kéž i nám poutníkům přicházejícím na tato místa je vtisknuta touha po obrácení a přinášení obětí za obrácení světa.

 
 
 
 

2019 Vérité | S radostí vytvořil a spravuje manGoweb [webdesign studio]