Farnost Medžugorje

Medžugorská farnost se skládá ze sedmi vesniček (dnes se uvádí jen pět, protože vesničky do sebe prorůstají). Nacházejí se v Bosně-Hercegovině asi 25 km západně od Mostaru, čili směrem k mořskému pobřeží. Název Medžugorje pochází od toho, že vesničky jsou mezi horami, čili jde o místo mezihoří. O farnosti Medžugorje jsou nejstarší dochované zmínky z roku 1599. Za turecké nadvlády většina již založených farností zanikla, teprve kolem roku 1830 františkáni křesťanství obnovili. Starý farní kostel pocházel z roku 1897. Nový, současný medžugorský farní kostel zasvěcený sv. Jakubu - patronu poutníků - byl vysvěcen v roce 1969 a postupně je nadále upravován. Na počátku zjevení byla tato oblast hospodářsky i kulturně zaostalá a obyvatelstvo se věnovalo převážně zemědělství na vlastních pozemcích, zvláště pěstování tabáku a vinné révy. Většina vizionářů pochází z vesničky Bijakovići ležící na úpatí Podbrda. Farní kostel, kopec Podbrdo a kopec Križevac vytvářejí trojúhelník, ve kterém se událo a dále děje mnoho podivuhodných událostí a též hlavní program poutí.