Biologické studie

Pravost extáze Vicky při zjevení v Medžugorji

V celé řadě států byl promítnut britský televizní film “Zázračná zjevení”, který natočil novinář Arthur C. Clark. V tomto filmu se autor pokouší vysvětlit záhadné jevy při mariánských zjeveních přirozenou cestou. Bohužel tato vysvětlení jsou z hlediska fyziky, optiky a medicíny značně neseriozní. Uvažujme o případu extáze Vicky v Medžugorji.

Charakter jevu podle autora filmu: Při zjevení Panny Marie čtyřem vizionářům v Medžugorji (14. ledna 1985) učinil řidič kamionů Jean Louis pokus. Zaútočil proti očím vizionářky Vicky hmatem z karate dvěma roztaženými prsty a Vicka, podle jeho slov, během zjevení na tuto akci zareagovala úhybem hlavy a mrknutím. Po zjevení údajně řekla, že se v tu chvíli lekla, protože se bála, že Panně Marii vypadne Ježíšek z náručí.

Autor filmu vyslovuje tvrzení, že se nejedná o extázi, ale o vědomou reakci, a dále vyslovuje podezření, že se Vicka snažila tento výklad zastírat lhaním.

 

vizionářka Vicka

 

Námitka: Vědomá reakce, mrknutí víček, při ohrožení může nastat, když oko zaregistruje změnu pohybu nebo změnu velikosti předmětu o 1´ (o jednu úhlovou minutu). Ve vzdálenosti 20 cm od oka jde o změnu 0,06 mm.

Protože se prsty ruky Jeana Louise pohybovaly proti oku ze vzdálenosti alespoň 40 cm, mohlo oko zaregistrovat pocit ohrožení v této vzdálenosti při změně polohy o 0,12 mm. Při pohybu prstu směrem k oku (graf A) tak malá výchylka v pohybu prstů mohla velmi snadno nastat. Potom povel z mozku pro uzavření víček dostaly oční svaly víček při běžné rychlosti pohybu informace v nervech 25m/sec. a při délce nervu mezi mozkem a víčky asi 10 cm za 1/250 sec. To je desetina doby mezi sousedními obrázky videokamery. Takže k počátku uzavírání víček, pokud by šlo o vědomou reakci, mělo dojít v období mezi obrázky č. 0 a č. 1. Ale ve skutečnosti k počátku uzavírání víček (graf B) došlo přibližně o 2 obrázky později.

Proč došlo k tomuto zpoždění? Pro vysvětlení uvažujme graf A. Na všech 4 obrazových polích, které zachycují polohu prstu v okolí víček je zřejmé, že se prst nedotýká víček, i když na obrázku označeném č. 3 je blízkost konce prstu od víček asi 8 mm. Ovšem je třeba si uvědomit, že videokamera snímá obraz každou 1/25 sec. A když proložíme body s různou vzdáleností prstu od víček křivkou (provedeme interpolaci) zjistíme, že nejbližší vzdálenost mezi prstem a okem je před obrázkem č. 3. Dokonce na základě interpolace se můžeme domnívat, že je vzdálenost nulová, tedy že došlo k dotyku konce prstů v oblasti víček. Tedy mrknutí bylo podle této úvahy vyvoláno přímým dotykem prstů. Ale i kdyby k přímému dotyku nedošlo, může být mrknutí vyvoláno i náhlým porušením elektromagnetických polí v okolí svalů víček koncem prstu. Ovšem jsou i další důvody, proč k dotyku skutečně došlo.

Uvažujme o pohybu hlavy. V souvislosti s pohybem prstů k oku došlo k vychýlení hlavy asi o 14 mm. Tento pohyb nastal přibližně za 1/50 sec. po začátku uzavírání víček. Toto vychylování trvalo asi 4 obrazové pole a pak se hlava vracela do původní polohy. Kdyby tento pohyb hlavy nastal v souvislosti s pocitem ohrožení, hlava by se začala odchylovat sice o něco později než začalo uzavírání víček, ale časové zpoždění vzhledem k třikrát delší nervové trase ke svalům ovládajícím hlavu by bylo jen asi 1/80 sec., což je třetina doby mezi záznamem sousedních obrazových polí. Takže pohyb hlavy by měl nastat v období záznamu obrazu označeném č.1, ale ve skutečnosti nastal o čtyři obrazová pole později, což vylučuje, že byl způsoben reakcí na ohrožení.

Uvedený nesoulad lze vysvětlit tím, že ke kontaktnímu dotyku skutečně došlo a skrze prsty dostala hlava impuls a došlo k vychýlení asi o 14 mm. Šlo o pružný náraz, jehož reakce vykazuje určité zpoždění. Tento předpoklad posiluje i skutečnost, že hlava Vicky, protože náraz byl veden k levému oku, se pootočila mírně doprava.

Dále je též důležitá skutečnost, že hlava Vicky se ihned vrátila po výchylce asi 14mm do původní polohy. Totiž, pokud by pohyb hlavy byl důsledkem ohrožení, hlava by se nevrátila do původní polohy, ale vychýlila by se daleko více. To znamená, že svaly držící hlavu nedostaly z mozku vědomý pokyn pro odvrácení hlavy vlivem ohrožení, ale svou pružností vrátily hlavu do původní polohy. Malá výchylka a návrat hlavy do původní polohy rovněž prokazují, že nešlo o vědomou reakci vyvolanou pocitem ohrožení.

Pokud jde o dodatečné vysvětlení Vicky, je informace uvedená ve filmu též nepravdivá. Po zjevení totiž vizionáři odešli a pánové zainteresovaní na testu za chvíli Vicku zavolali a ptali se, zda se během zjevení něčeho nelekla. Odpověděla, že ne. Dále na ni naléhali, aby si vzpomněla, zda během zjevení bylo něco mimořádného. Vicka řekla, že tentokrát držela Panna Maria v náručí Ježíška. Že ji též napadlo, zda by jí Ježíšek nemohl vypadnout z náručí. Vicka se teprve později dozvěděla o testu. Pánové však začali šířit zprávu, že se vizionářka Vicka lekla uvedeného pohybu, a vysvětlila to tím, že se lekla, aby Panně Marii nevypadl Ježíšek z náručí.

Závěr: Z časových závislostí získaných z videozáznamu a průběhu děje je zřejmé, že u Vicky jde o reakci podvědomou, což též jednoznačně potvrzuje neměnný výraz tváře na všech obrazových políčkách a nakonec i prohlášení Vicky, že toto ohrožení nezaregistrovala.

Předložené vysvětlení reakce Vicky i jiných jevů v uvedeném videofilmu je založeno na naivních úvahách bez sebemenšího přihlédnutí k běžným fyzikálním a biofyzikálním vědeckým poznatkům.

 

graf

 

František Mráček (nar. 12. 4. 1934) absolvoval matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze v oboru teoretická fyzika a dosáhl titulu RNDr. Dále absolvoval České vysoké učení technické v Praze ve specializaci přesná mechanika a optika a stal se strojním inženýrem. Vědeckou hodnost CSc. získal za dlouholetý výzkum přenosu obrazu zobrazovacím řetězem do mozkového centra. Pomocí experimentů matematicky popsal některé závislosti při transformaci obrazu na sítnici oka, což umožnilo více pochopit přenos obrazu lidským okem. Má uděleno více než 30 vynálezů s celosvětovou prioritou. Zkonstruoval nové optické prvky, které umožnily zkvalitnění filmových, televizních, osvětlovacích a laserových systémů. Od mládí se zabýval determinovaností a svobodnou vůlí člověka a vlivem fyzikálního působení na psychiku člověka.

Je politováníhodné, že v dnešní době jsou ve veřejných sdělovacích prostředcích předkládány takovéto demagogické materiály. K našim námitkám proti vysílání tohoto televizního filmu nám příslušné oddělení televize sdělilo, že odpovědnost za pravdivost uvedeného pořadu nese anglický autor filmu.

Centrum VÉRITÉ, Praha 25. 3. 2002

 

graf

              

 
 
 
 

2024 Vérité | S radostí vytvořil a spravuje manGoweb [webdesign studio]