There are no translations available.

Význam slova jasnovidnost v náboženské literatuře

zpracoval František Mráček

Slovo jasnovidnost se vyskytuje v české náboženské literatuře koncem 20. století v souvislosti s věštěním. Přitom není nijak vysvětleno, co toto slovo znamená, a není respektován jeho význam ve světských oborech, v nichž byl tento jev zkoumán.

U Izraelitů se setkáváme s věštěním různého druhu. Některé způsoby byly dovoleny, např. urím a thumim (jde o tři kameny: jeden oznamoval kladnou odpověď, druhý zápornou a třetí žádnou), dále byl povolen výklad snů a vidění. Věřili, že tímto způsobem Bůh zjevoval svou vůli.

V dosavadních překladech Bible jsou uvedeny zakázané způsoby zjišťování budoucnosti pomocí věštců, mrakopravců, hadačů, čarodějů, zaklínačů, vyvolávačů duchů a duchů zemřelých bytostí.

V české náboženské literatuře je uvedeno slovo „jasnozření“ (Merel, Malý bohovědný slovník, 1963) jako pozitivní jev. Toto slovo můžeme považovat za synonynum slova jasnovidectví.

V ekumenickém překladu Bible (1985) se v zakázaných způsobech věštění oproti dřívějším překladům navíc uvádí slovo „jasnovidectví“. Toto slovo má určitou věcnou souvislost se slovem „vidění“. Ale pokud je s tím slovem ztotožníme, můžeme zařadit jasnovidectví do dovolených způsobů věštění. O tomto dovoleném způsobu věštění čteme např. ve Starém zákoně (1 Sam 9), kdy se Saul šel zeptat vidoucího svatého muže Samuela, kde nalézt ztracené oslice, a navíc se svým průvodcem uvažovali, že mu za tuto službu dají peníze.

Zařazení slova jasnovidnost koncem 20. století do věštění patrně souvisí s tím, že se překladatelé domnívali bez jakéhokoli zdůvodnění, že s tím souvisí spolupráce s duchovými bytostmi. Ovšem v novověkých světských dějinách, zejména v posledních dvou stoletích, se tyto jevy studují a je snaha popsat jejich podstatu. Pokud jde o jasnovidnost, všechny úvahy a výzkumy ukazují, že jasnovidci se nedovolávají pomoci duchových bytostí. Je to duševní schopnost člověka daná Bohem vidět a popisovat události, jevy a skutečnosti v době minulé, současné i budoucí.

Tento dar Boží umožňuje člověku nahlížet přímo více či méně do Božího informačního pole, v němž jsou všechny existující události, věci a jevy. Informační pole vytvořil Bůh. Podle svého záměru umožňuje do něj nahlédnout tomu, komu považuje za účelné. Do této oblasti též spadá kryptoskopie, to je vidění skrytých předmětů, dále prostorová jasnovidnost, to je znalost pochodů nebo událostí smyslům dočasně nepřístupných, a časová jasnovidnost do minulosti a budoucnosti.

Jasnovidná schopnost není omezena vzdáleností. Čím je událost časově vzdálenější, bývá popisována lépe. Jasnovidec nazírá mimo prostor a čas. Vidí nikoli očima, nýbrž celým svým duševním stavem. Skrze jasnovidce mluví a jedná tělem nespoutaná duše ve vší síle a schopnosti.

Jasnovidná schopnost se v určitém rozsahu projevuje u lidí majících tento dar v bdělém stavu. Dále se může jasnovidnost projevit i u normálních lidí ve zvláštních situacích, např. v nebezpečí života. Nebo vidění může být způsobeno telepatickou silou druhé osoby. Např. syn umírá v bitvě a je vyburcován stavem umírání k telepatickému přenosu, kdy matka vidí svého umírajícího syna. Větších výsledků se dosahuje ve spánku, do nějž se jasnovidec uvede (např. Edgar Cayce, USA).

Největších výsledků je možno dosáhnout, když je jasnovidec uveden do hypnotického stavu. V hluboké hypnóze zejména podle výzkumu Břetislava Kafky vystupuje duše z těla za pomoci tzv.„zářivého fluidu oduší“ vycházejícího z buněčných jader a je schopna v závislosti na velikosti daru být všudypřítomná v určitém omezeném prostoru nebo čase a sledovat a popisovat věci v něm. V tomto stavu lze vidět a nalézt ztracené věci, rozluštit rozmanité problémy, chyby ve výpočtech, apod. Rovněž podvědomí upozorňuje na blížící se neštěstí, jemuž je ještě možné se vyhnout.

Někteří jasnovidci mají vynikající úspěchy. Např. polský jasnovidec v polovině 20. století Wolf Messinger, Američan Edgar Cayce nebo P. František Ferda v oblasti diagnostikování. Rovněž blahoslavená Kateřina Emmerichová, jejíž dar jasnovidnosti byl vystupňován bolestmi hlavy způsobenými symbolickou trnovou korunou, podává rozsáhlé vynikající výsledky. Podle jejích výpovědí jsou nacházena stále nová a zapomenutá místa Kristova působení v Izraeli.

Příklady jasnovidnosti:

  1. Rodina hraběte Czartoriského pověřila jasnovidce Wolfa Messingera vyšetřením krádeže šperku v ceně 800 000 franků, krádeže, kterou se policii nepodařilo zjistit. Messinger vycítil šperk v úkrytu ve vycpané tlamě velkého medvěda v hale sídla.
  2. Vynikající byl i jasnovidec Croiset, jehož schopnosti zkoumala celá řada holandských, německých, italských, francouzských, švýcarských a amerických psychologů. Hlavně holandská policie se na něho obracela o pomoc při pátrání po zločincích. Proslulé jsou tzv. židlové testy; namátkou se zvolí číslo židle v nějaké místnosti, kde se má za nějakou dobu konat určité shromáždění. Croisetovi se číslo židle sdělí. Pak on s velkou přesností popíše vzhled a charakteristiku osoby, která na této židli bude sedět. Často popsal osobu dříve, než se tato rozhodne vůbec se určitého shromáždění zúčastnit. Tyto židlové testy byly od roku 1947 provedeny téměř čtyřistakrát, vždy za přísné kontroly a vždy se zdarem.
  3. Albert Oldag, jasnovidec z Lübecku, zveřejnil 4. 11. 1962 rozpad Sovětského svazu pokojnou cestou a pokojné znovusjednocení Německa.
  4. P. František Ferda stanovil desetitisíce diagnóz bez jediné chyby. Byl zkoumán i v Moskvě univerzitními profesory s naprostou úspěšností.
  5. Blahoslavená Kateřina Emmerichová popsala působení Kristovo s vynikající přesností. Dodnes se podle jejího popisu objevují nová místa Kristova působení.

Pokud jde o český překlad „Katechismu katolické církve“ (1995), je slovo „jasnovidnost“ zařazeno do zakázaných praktik, ale v původním francouzském originále, z něhož se dělal překlad latinský a další překlady, je uvedeno pouze slovo „vidění“ (voir) a nikoliv „jasnovidnost – jasně viděti“ (voir clair)

Rozdílnost mezi jasnovidnosti a věštěním

Typické rozdíly mezi jasnovidectvím a věštěním jsou zejména v tom, že jasnovidec vypovídá vždy pravdu. Jasnovidec nemusí „vidět“ všechny skutečnosti, kdežto při věštění jsou též řečeny více či méně nepravdivé informace.

Při věštění se člověk často obrací na neznámé duchové bytosti, mnohdy se napojuje na negativní bytosti, ale při jasnovidnosti se neobrací na žádné duchové bytosti.

Při věštění se zjišťuje nejvhodnější způsob dalšího jednání a rozhodování člověka, kdežto jasnovidectvím se zjišťuje reálný stav věcí a událostí jako podklad pro rozumové rozhodnutí dalšího jednání.

Skrze věštění se člověk snaží dosáhnout osobního uspokojení, vyhnout se utrpení, často obejitím Boží vůle, kdežto při jasnovidnosti se konstatuje realita, která je v souladu s vůlí Boží, i když nemusí být pro tazatele příjemná.

Závěr

Z uvedeného textu je zřejmé, že jasnovidecké informace nejsou na závadu. Teprve kdyby jasnovidec připojoval k těmto informacím své další úvahy pro budoucnost, může se dostat do oblasti zakázaného věštění.

 
 
 
 

2024 Vérité | S radostí vytvořil a spravuje manGoweb [webdesign studio]