Některé znaky nepravých zjevení

Předně by bylo vhodné připomenout, že nejčastější zjevení bývají iniciována pozitivními (duše v očistci) a negativními duchovými bytostmi (duše v pekle, negativní andělé), čili jde o zjevení smíšená. Zjevení je umožněno tím, že vizionář má schopnost vnímat nadpřirozeno, tedy v určitých chvílích vnímat mimosmyslově. Tato schopnost má u různých lidí (vizionářů) různou šířku a zaměření a projevuje se od určitého okamžiku do konce života.

Při předávání informací od duchové bytosti velmi záleží na ryzím duchovním stavu a růstu vizionáře a též na duchovním stavu a potřebách člověka, kterému je informace určena.

Ale víme, že jsme lidé nedokonalí a chybující, což způsobuje deformaci nebo nepravdivost získaných informací. Kromě toho získané informace mohou být nepravdivé již od samého zdroje, zejména když vycházejí od zlého ducha.

Ovšem nelze očekávat, že všechny informace od zlého ducha jsou nepravdivé, protože by rychle ztratil důvěru. Proto tento postupuje tak, že předá část informací běžně známých a pravdivých a později sdělí část informací nepravdivých, a tím vzniknou zmatky, napětí, rozpory, rozdělení mezi lidmi. A to je cíl zlého ducha.

Navíc matoucí informace, pokud jde o duchovní život, vylíčí jako vyšší dokonalost. Lidé, kteří je přijmou, začnou je emocionálně šířit v domnění, že jednají dobře, a snadno dojde k napětím a sporům.

Například je vizionáři vnuknuto, že je nedostatečné modlit se mariánský růženec, o který žádá Panna Maria ve svých zjeveních, ale že je potřeba modlit se růženec otce Pia, který je třikrát delší. Sám otec Pio jej neznal, protože vznikl několik roků po jeho smrti. Pomodlil se však denně alespoň 30 mariánských růženců.

Je jisté, že růženec otce Pia je výborný, ale pro běžného pracujícího člověka časově příliš náročný. Ale když se jej člověk začne modlit, má s ohledem na obtížnost pocit, že je na vrcholu dokonalosti - je to opravdu citelná oběť se značnými nároky na čas, ale mnohdy takový člověk zapomíná, že je potřeba zaměřit svou pozornost též na odstraňování vlastních chyb. Všechnu energii soustřeďuje na tento růženec, což vede k pocitu výjimečnosti až pýše, z čehož pak vyplývá nevhodné jednání.

Jindy zlý duch vnukne myšlenku, že dokonalejší v Církvi bylo, když byl obětní stůl otočen ke svatostánku, jak tomu bylo dříve, a ne k lidu. Dále že kněží, kteří to zavádějí, jsou špatní. Člověk tomu uvěří a začne tento názor prosazovat, čímž dochází k rozkolu. Nechápe, že k takovým formálním změnám má Církev od Krista pravomoc a může je časem opět změnit.

V jiném případě je vizionáři vnuknuto, že je třeba zvyšovat úctu k eucharistii přijímáním vkleče. (Je jisté, že úctu k eucharistii je velmi potřeba zvyšovat.) Člověk to začne pod vlivem nepravého zjevení nápadně dělat s pocitem velké zbožnosti a vůbec mu nevadí, že při podávání v zástupu zdržuje průběh, spíš jej těší, že je mimořádný, což u něj podporuje pýchu a způsobuje rozpory a napětí s druhými lidmi.

Povšimněme si, že zlý duch nevnukne takovému člověku, aby například projevil úctu k eucharistii tím, že by dodržoval půst od půlnoci, jako tomu bylo dříve, a aby o tom před druhými lidmi z pokory nehovořil. Takové formy oběti lidi nelákají a navíc vedou ke svatosti, což zlý duch samozřejmě nechce. Zlý duch rafinovaně pod záminkou dokonalosti podporuje vše, co vede k povýšenosti, pýše, neklidu, rozporům a rozdělení.

Co dělat, aby lidé nepřijímali informace z nepravých zjevení? Jedna prosazovaná cesta je distancovat se od zjevení vůbec. Mnohdy se to v poslední době dělá a zdůvodňuje tím, že vše potřebné pro spásu máme v Bibli. Kromě toho máme modlitbu, mši svatou, svátosti, takže můžeme krásně jít cestou ke svatosti. Je to lákavá námitka, ale podle praktických důsledků spíše rafinovaně zavádějící.

Uvědomme si, v jaké situaci se nacházíme. Žijeme v oblastech, kde lidé mají nyní vše potřebné pro spásu (literaturu, kostely, svobodu), a výsledek je takový, že chodí čím dál méně do kostela, čím dál méně a formálněji se modlí. Situace v duchovní oblasti se proti očekávání po skončení totality velmi zhoršuje.

K tomu, aby došlo k pozitivní změně, je nutný živý impulz čili mimořádná milost Boží. A právě mariánská zjevení jsou v dnešní době největším zdrojem mimořádných milostí Božích a této velké Boží nabídky je účelné využít, i když nikdo k tomu není nucen.

Pokud se člověk setká s pravými zjeveními, nejsou principiální problémy, ale co dělat s nepravými zjeveními, zejména v počáteční fázi, kdy není zcela jasné, zda jde o nepravé zjevení? V každém případě je namístě opatrnost a nepodléhat emocím, které zaslepují soudnost, a nešířit je fanaticky.

Při zjeveních smíšených má vizionář schopnost vnímat nadpřirozeno ve stavu méně hluboké extáze, při níž vnímá i okolní prostředí. Lidé přítomni extázi mají dojem, že vizionář je jen ve stavu zvýšeného soustředění, a proto může z tohoto stavu lehce přecházet ke komunikaci s okolím. V uvedeném méně hlubokém stavu předává vizionář informace nejčastěji ve slovní podobě.

Jestliže chceme zjistit, zda jde o pravé či nepravé zjevení, musíme v prvé řadě zkoumat výpovědi vizionáře. Ty můžeme rozdělit na dvě části.

Jedna část se týká duchovních vzkazů, které se běžně i u nepravých zjevení vyskytují. Vždy jde v nějakých obměnách o výzvy k obrácení, modlitbě, půstu. Pokud by tyto výzvy nebyly uvedeny, čtenář nebo pozorovatel by neuvěřil, že jde o důvěryhodné zjevení, a nemohlo by být dalšími negativními informacemi dosaženo u věřících lidí matoucího účinku.

Jen člověk mající dar rozlišování a s teologickým vzděláním postřehne drobné závady v tlumočení duchovních výzev nebo vzkazů, a tak pozná, že jde o nepravé zjevení. Ve druhé části výpovědí u nepravých zjevení zjistí i méně zkušený člověk závažnější závady prokazující, že jde skutečně o nepravé zjevení, i když matoucí výpověď se jeví zejména pro laika jako výzva k vyšší dokonalosti. Například je řečeno, že je špatné, že mše svatá není sloužena v latině. Taková informace, třeba z údajného zjevení Panny Marie prokazuje, že zjevení je nepravé, protože Panna Maria by nikdy nevystoupila proti církevním ustanovením. Kristus dal Církvi moc měnit a upravovat církevní život.

V jiném nepravém zjevení bylo řečeno, že se Církev dostala do krize, kněží a biskupové jsou mnohdy tak špatní, že při mši neproměňují pravoplatně, což je rovněž hrubá závada. S tímto názorem se Církev jednoznačně vyrovnala ve středověku.

A právě takové výzvy z nepravých zjevení, mající zdánlivě charakter vyšší dokonalosti, nejvíce matou nezkušené lidi a vedou k rozdělení, což je hlavní cíl zlého ducha: rozdělit věřící lidi, naplnit je zlobou a nenávistí pod záminkou vyšší dokonalosti a šířit pomluvy. Tím vzniká škoda pro šiřitele i příjemce.