Papež Benedikt XVI. - spolupracovník pravdy 2.5.2010
There are no translations available.

    19. dubna jsme si připomněli výročí volby kardinála Josepha Ratzingera za papeže. Ten den roku 2005, v odpoledních hodinách se nad Sixtinskou kaplí objevil bílý dým a rozezněly se všechny zvony města Vatikánu. Zvěst byla jasná: „Habemus papam!“

     Tehdy se Ratzinger chopil kormidla lodě, která se nazývá Církev, a která, jak se sám vyjádřil při modlitbě křížové cesty na Velký pátek toho roku, tedy bezprostředně před smrtí papeže Jana Pavla II., je jako loď, která se pomalu potápí a do které vtéká voda ze všech stran. Tuto myšlenku o Církvi mnozí v té době, kdy papež Jan Pavel II. při své pokročilé chorobě, již téměř na smrtelné posteli, neočekávali a byli jí překvapeni. Ale důležitý je kontext ve kterém byla tato papežova myšlenka vyjádřena. Když mluvil o devátém zastavení křížové cesty, o zastavení při kterém se rozjímá nad třetím pádem Kristovým, spojil Ratzinger tento pád s pádem Církve ke kterému dochází, když zapomíná na Krista, na toho, který je Alfa i Omega její existence jako společenství víry. Přesto je důležité připomenout, že řeč o tomto zastavení končí zprávou, že Ježíš vstal z hrobu a svým povstáním, svým vzkříšením i nás pozvedá, i nás z mrtvých křísí.

     Kardinál Ratzinger pravděpodobně nemyslil, že bude vybrán pro tak náročnou, těžkou a zodpovědnou službu Petrova nástupce vzhledem k pokročilému věku a ve své pokoře, kterou projevil již při prvním veřejném vystoupení, kdy řekl: „Páni kardinálové vybrali mne nepatrného a bezcenného služebníka na Pánově vinici“, ale zřejmě Duch chtěl, aby tomu tak bylo. Joseph Ratzinger přijal jméno Benedikt. A to ne náhodou nebo proto, že dlouho nebyl papež tohoto jména, ale se záměrem ukázat skutkem na svůj prvořadý program, který chce uskutečnit: pokračovat v práci Jana Pavla II. a ukazovat Evropě její křesťanské kořeny. Zejména je známé, že sv. Benedikt je patron Evropy, ale nejen evropského kontinentu, ale spíše společnosti a kultury, která z velké části vznikla právě z Benediktových světlých stop jeho duchovních synů a bratří – benediktinů.

     Ale ještě jedna podstatná věc je v kořenech papežství Benedikta – jeho heslo. Heslo je stručné vyjádření toho podle čeho chce člověk jednat. Označuje co je pro člověka vůdčí myšlenka v životních snahách, jaký je jeho prvotní úkol. Mnozí, bohužel, neznají jaké je právě to heslo Benedikta XVI., ale to se právě shoduje s jeho úkolem, který je vlastně úkolem všech křesťanů. To heslo zní: „Cooperatores Veritatis“, to znamená „Spolupracovníci Pravdy“.
     Problém pravdy existuje od doby, kdy si člověk začal sebe uvědomovat jako bytost schopnou chápat a rozhodovat. Na tuto komplexní otázku se snažili dávat odpověď mnozí a tudíž můžeme rozlišovat tři základní podoby pravdy: pravdu jako to co je neskryté (aletheia), jak jí chápali Řekové, pravdu jako shodu (adaequatio) věci a intelektu (její přednesení před soudem), a Pravdu s velkým počátečním písmenem při biblickém vyjádření Krista, pravého Boha a pravého člověka, o sobě: „Já jsem Cesta, Pravda a Život.“(J 14,6).

     Být spolupracovníkem pravdy znamená přijímat ji ve všech třech podobách, a to skutečně můžeme prohlásit o papeži Benediktovi. Pravda, kterou prohlašoval nebyla skrytá, nýbrž o ní svědčil veřejně, a to i když ho napadali a spílali mu, že to nečiní. Pravdu prohlašoval i tehdy, když se zdálo, že se věci neshodují, že nejsou adekvátní se zdravým rozumem a zdůrazňoval přitom důstojnost každého člověka se svým právem na život od přirozeného počátku do jeho přirozeného závěru. A přesto je papež především spolupracovník Pravdy-Krista. Pravý a pravdivý program Ježíše z Nazareta je v evangeliích, jejichž je první tlumočník následovník sv. Petra s autoritou získanou od Krista (srov. Mt 16, 19). Spolupráci s tou Pravdou vidíme při každodenní papežově modlitbě a závazcích které vykonává, i při jeho mnoha projevech vycházejících z vědomí, že se ta Pravda vtělila a stala jedním z nás, aby nás dovedla do společenství a skutečnosti Nejsvětější Trojice.
     Dnes je třeba si povšimnout, jak pravda, která je neproměnlivá a neochvějná není „in“. Často jsou v naší společnosti, v médiích, na titulních stranách našich novin, v našich životních heslech přítomné lži a nepravdy, které vedou do ještě hlubšího rozkolu mezi Bohem a člověkem a tak vedou k otročení egoizmu, relativizmu nebo různým dalším ideologiím. „Pravda vás osvobodí“ (J 8, 32). To je mocné slovo Pravdy, ale je důležité pochopit, že osvobodit pro takovou svobodu znamená být schopný statečně o ní svědčit, a to až do poslední kapky krve. Ochotu k takovéto spolupráci s Pravdou, to musíme přiznat, má málokdo, ale mezi nimi je jistě Petr našich dnů, který si přeje otevřeně svými slovy a skutky Evropě ukázat a darovat Pravdu, která vnáší svatý nepokoj o kterém mluvil jako děkan sboru kardinálů již na počátku konkláve.

     A my jsme dnes svědky stále častějších útoků proti papežovi Benediktu XVI., které jsou tak velké, že neustále zaplňují stránky novin a knih, aby se zvýšila jejich prodejnost. A objevují se neustále na našich obrazovkách, Zpravodajství jsou jich plná. Začíná být zřejmé, že nám tím masmédia neustále zavírají oči před Pravdou. Jejich pracovníci nechtějí měnit svá pohodlná křesla a teplá místa a přitom terorizují celý svět a omezují a diskriminují křesťany, kteří stojí po boku Benedikta XVI. a stávají se spolu s ním služebníky Pravdy. V evangeliu třetí neděle velikonoční jsme četli: „Šimon Petr jim říká: „Jdu lovit ryby.“ Odpověděli mu: „Jdeme i my s tebou.“ A dnes se to konkrétně naplňuje ve Věčném městě Římě. Zejména dnes, 19. dubna 2010, jsou všichni kardinálové, kteří jsou nejbližší spolupracovníci Benedikta XVI. v Římě a projevují tak světu a věřícím svoji blízkost a podporu potřebnou Svatému Otci v těchto chvílích zkoušky, kterou vytvářejí média. Jít lovit ryby s Petrem dnešních dnů, není ani trochu populární, protože to znamená vrátit se ke svým každodenním povinnostem a v nich a skrze ně být světu spolupracovníkem a prostředníkem Pravdy po které tento svět, naše Evropa, naše vlast touží a nezná ji. Proto připojme se i my, ne k pomluvám a znevažování úkolu a autority papeže, ne k popírání Pravdy a vyprávěním historek plných zla, ale připojme se ke svým pastýřům v modlitbě, ke svému největšímu Pastýři Ježíši Kristu za papeže Benedikta XVI., aby mu nemalátněly ruce, které drží kormidlo naší lodě Církve.
     Modleme se modlitbu, kterou nám přináší liturgie Církve: „Bože, Ty jsi sv. Petra postavil do čela sboru apoštolů a vystavěl jsi na něm svoji Církev. Našeho papeže Benedikta jsi ustanovil za Petrova nástupce. Uděl mu, aby byl Tvému lidu viditelným počátkem jednoty ve víře a základem společenství lásky.“ (viz Společná modlitba za papeže na výročí volby, Římský misál)
(Napsal: fra Bojan, 19.4.2010)

 
 
 
 

2024 Vérité | S radostí vytvořil a spravuje manGoweb [webdesign studio]